Vajglík (Oguroček)
Hudba a ruský text: Juz Ališkovskij (známý spíše písní Tovaryš Stalin vy bolšoj učonyj)
Po dni v kolymský vánici venku
Jsme se do zóny vraceli zpět
A já uviděl vajglik měl na sobě rtěnku
To se vi, sebrat bežím ho hned
Střážnej křičí hned: stůj mebo střelím
Vzteklej pes rukáv vaťáku rve
Tak se vojáčku nezlob, že byl jsem tak smělý
Vždyť už za chvíli jsem u tebe
Babu neviděl jsem roky čtyři
Zato teď se štěstí usmálo
Ach můj vajgliku, snad tě to z Tučka 104
Větrem divokým k nám přiválo
I Kapalin co svou ženu zabil
I ten buzík co na fízla mák
Celou cestu do zóny jen šli a vzdychali
A nespouštěli z vajglíku zrak
S kým si děvko teď do očí čumíš
Komu cigáro připálit dáš
Pro chlast ani tu letenku koupit neumíš
Z vejšky na mě se nepodíváš
Kolik flámů jsem svolat ti doved
Kolik koňaku prohýřil jsem
K opití na tvý cigárko stačil mi pohled
Na konci se zlatým obojkem
Nakonec vaglik prohrál jsem v kartách
I když víc než tisíc rublů stál
Za to že zase za kratší konec jsem zatáh
Může po dámě srdcové žal
Prohrál jsem taky šaty a menáž
Cukr, celou zbylou svobodu
Teď si nadávám, hlupáku, vždyť ani nemáš
Kam a v čem zajít po rozchodu
Byl to vajglík, co nešel mi k duhu
Ale já nikoho neviním
Ostatně u pánů z vlivných lágrových kruhů
Vážnost získal jsem svým bohémstvím
Šel jsem do díry, šel jsem tam bosý
Tichý, pokorný srdcem jsem byl
Deset dlouhých dnů kapkami krve jsem rosil
Konce cigár co jsem ubalil
Venku rozházel jsi ty prevíte
Tisice za dam nádherných třpyt
To zas jo, pane dozorče, jen nemusíte
Rukavičkou mě po puse bít
Za neocenitelnou pomoc s lágrovým slangem patří mé díky Radce Rubilině
Žádné komentáře:
Okomentovat